Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bitva u Zborova na miličínské Kalvárii

24. 2. 2014

milicin-plakat-na-divadelni-hru-zborov--v-prirodnim-divadla-na-kalvarii.jpgPodnětem k naší turistické výpravě byl starý plakát z pamětní knihy města Miličína. Je pozvánkou na divadelní představení konané dne 11. a 25.7. 1937 o životě legionářů, uspořádanému k 20. výročí bitvy u Zborova (2.7.1917). Představení s účastí selské jízdy, vojska s kulomety, v přírodním prostředí amfiteátru, ve skalnatých stráních vrchu Kalvárie. K plánování trasy jsme využili i dobový plánek zvoucí k návštěvě lokality.Zvolili jsme turistickou trasu, zeleně značenou, v úseku  Miličín, Kalvárie, Třetužel, Smilkov, Kouty, Votice,  délka asi 12 km,  doplněnou o naučnou stezku Čeňka Kraupnera, vedenou po okolí Kalvárie. Na postupové osy jsme si vytipovali některá zajímavá místa, prošli jsme trasu a do turistického deníku činíme tento záznam.

 

Miličín – příjezd autobusovou linkou z Tábora a nástup na trasu.

Stezka Čeňka Kraupnera, byla otevřena 22.6.2013, dlouhá je 5 km, na 8 panelech zachycuje historii a zajímavosti Miličína a okolí. Část stezky je vedena po křížové cestě na Kalvárii, která má 14 zastavení.Čeněk Kraupner (1872 -1951) byl vyučený švec, miličínský občan, starosta, sokol, ochotník. Sestavoval kroniky a sbírky z různých oborů činností. S manželkou Annou vychoval deset dětí.

milicin--kaple-utrpeni-pane--na-vrchu-kalvarie.jpgKřížová cesta v Miličíně zobrazuje na čtrnácti deskách cestu Ježíše na jeruzalémskou horu  Golgotu (Kalvárii). Stavba pochází z roku 1749, opravená byla v roce 1814 a v roce 1996 prošla rekonstrukcí.Cesta je zakončena na vrchu miličínské Kalvárie poutní barokní kaplí, Utrpení páně z roku 1745 a třemi kříži.

Vrch Kalvárie 698 m n.m. leží v Miličínské vrchovině s nejvyšším bodem Mezivrata 713 m n.m. Jižní část Miličínské vrchoviny je označována jako Česká Sibiř.

Skalní bloky leží na jihovýchodní straně vrchu. Nejníže leží Skály u jezírka, pod vrchem je útvar Skála Petrovská a Miličínský štít. Úplně na východní straně leží bizarní skalní blok Miličínský lev. Odtud je jižní výhled na vrch Šibeník, kde se v dávné historii popravovalo. V letech 1918 až 1926 stála na Šibeníku dřevěná rozhledna.

Přírodní divadlo na jihovýchodním svahu hory Kalvárii vybudoval Okrašlovací spolek Miličín ve dvacátých letech 20. století. Jeviště bylo navršené z plochých kamenů, úbočí hory bylo využito pro stupňovité uspořádání lavic. Nehrálo se zde často, přírodní divadlo využíval ochotnický spolek, Sokol nebo školní děti. Osvětlení se nepoužívalo, hrávalo se v letní době dlouhé denní viditelnosti. Jako jedno z prvních představení je připomínán obrázek se zpěvy a tanci o třech jednáních „Andulka šafářova“ z 15.8.1926.

V roce 1934 sehráli ochotníci v přírodním amfiteátru hru Zborováci za účasti  tří tisíc diváků.

 K 20. výročí bitvy u Zborova připravili divadelníci  výpravnou inscenaci hry od J. Zemana Zborov. V té účinkovalo přes 100 osob, selská jízda i četa československého vojska (včetně účastníků zborovské bitvy). První představení 11.7.1937 přerušila po prvním jednání silná bouřka a proto musela být hra opakována 25. července t.r. Divadelní představení mělo účast srovnatelnou s rokem 1934.

Informační panel stezky Čeňka Kraupnera uvádí , že je možné vidět v terénu pozůstatky jeviště přírodního divadla. Nám se to nepodařilo. Rozpoznávací možnosti asi ovlivnily i poslední zbytky sněhu v terénu. Přírodní divadlo na Kalvárii je na kresbě Vojtěcha Kraupnera z roku 1948 na stránkách Muzea České Sibiře.

Lyžařský můstek byla dřevěná stavba na východní svahu vrchu Kalvárie postavená v roce 1934 na náklady Klubu lyžařů a sáňkařů Tábora. Klientelu přivážely i lyžařské vlaky z Prahy.Kritickým bodem můstku byla vzdálenost 43m. S časem můstek zanikl. Ani zde se nám nepovedlo nalézt původní místo jeho stavby. Podobu můstku lze opětovně nalézt na kresbě Vojtěcha Kraupnera z roku 1942.

Lom se táhne podél západní okraje vrchu Kalvárie.Provoz v lomu byl ukončen v roce 1992. Průzračná voda asi 10 m hlubokého jezera v zatopeném lomu láká ke koupání a potápění. Vstup je ale zakázán. Příroda se zde sama regeneruje a vytváří krásná zákoutí pod vrchem Kalvárie.

Smilkov, obec v okrese Benešov, středočeský kraj na okraji České Sibiře.. Na Smilkovském potoce spojujícím několik stupňovitých rybníků zaznamenáváme kaskády ve skalnatém korytě a zajímavý středověký můstek přes  výtok z rybníku Pilník.Pod ním rozlehlý zámecký park,  v 18. stol přestavěný na barokní zahradu. V okolí rozlehlé lesní školky. Na návsi stojí zajímavá kaple sv. Anny. Z cesty mezi rybníky Příkop a Mlýnský, na rozcestí modrá/zelená,je výhled na zámek Smilkov. Původně tvrz ze 14. století, v 17. stol přestavěná na barokní zámek, po 2.sv. válce domov důchodců, po roce 1989 soukromý majetek. Vysoko nad rozcestím stojí ve svahu výklenková kaplička. 

milicin---votice--zricenina-kouty--tvrz-ze-14.-stoleti.jpgKouty, romantická zřícenina tvrze asi z poloviny 14. století. Leží na ostrůvku obklopena vodou, zbytkem rybníka Tvrzník., kdysi byl okolo tvrze  vodní příkop. Opuštění a zánik tvrze je asi v 17 století. V 18. století dala smilkovská vrchnost strhnout střechy a materiál byl rozebírán na stavby v okolí. Zachovalo se torzo věže a obytné části.

Votice - Polský vrch,  má druhý vrchol s výhledem na město (Votická šibenice 590 m n.m.), přes který vede zelená turistická značka.Vyhlídka na vrchu je součástí naučné stezky "Kolem Votic za poznáním."

milicin---votice--bozi-hrob-na-frantiskanskem-hrbitove-ve-voticich.jpgVotice, Boží Hrob na františkánském hřbitově. Replika jeruzalémského božího hrobu postavená v letech 1685 -88. Stavba provedená podle nákresu, který pořídili dva františkáni vyslaní do Jeruzaléma,  z místního kláštera.Zdivo je ze žulových kvádrů, na 12ti sloupech je posazena šestiboká kamenná kopule.Uvnitř boží hrob.

Votice, hostinec U města Hamburku, původně hospoda zvaná Ferdinandka s velmi starou historií. Formanská hospoda při staré zemské cestě, se stájemi pro koně,kolnami pro povozy, noclehem a výčepem pro formany a pocestné. V roce 1650 uváděna jako poštovní stanice s obsluhou a přepřahem dostavníků. Dne 10. listopadu 1771 tady přepřahal v poštovním dostavníku císař římský, král uherský a český, arcivévoda rakouský Josef II (1741 – 1790).V poschodí hostince byl před rokem 1860 jediný taneční sál ve Voticích. V té době je hostinec uváděn jako scéna divadelních ochotníků. Nacházel se někde v okolí Pražské ulice. Stavba byla od roku 1949 v užívání Státního statku. Této výpravě se ale objekt hostince nepodařilo nalézt.

Votice, jsme v cíli naší túry. Autobusem se vracíme do Tábora.