Jdi na obsah Jdi na menu
 


Okolo Třebíče a Velmezu

28. 5. 2016

Do jihovýchodní části kraje Vysočina jsme se vydali se skupinou turistů. Základnou pro naše výlety byl autobus, který nás přesouval na východiště k místním památkám. V programu výletu bylo:

Rozhledna Mařenka na Pekelném kopci.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Rozhledna Fajtův kopec

Poutní místo Svatá Hora u Heřmanova

Křižanov  

snimek-015x.jpgNa rozhlednu Mařenka   jsme se vyšli z místní části Třebíče  s názvem Horka domky z rozcestí Terůvky,  po naučné stezce  na Pekelný kopec 570 m n/m. Samotný výstup k rozhledně Mařenka a sestup do obce Kracovice jsme provedli po neznačené stezce.  Celková délka trasy byla asi 5,5 km. Rozhledna na Pekelném kopci je postavená ze dřeva a oceli asi 5 km od města Třebíč, vysoká  26,5 metru, na vyhlídkový ochoz vede 125 schodů (108 dřevěných a 17 ocelových), uvedena do provozu v roce 2014. Půdorys rozhledny je šesticípá Davidova hvězda. Uvnitř konstrukce se nachází točité schodiště a na vrcholu je vyhlídková terasa. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i vrcholky Alp. Vyhlídkovou plošinu tvoří  rošt, proto není vhodná pro osoby se strachem z výšky. Název Pekelného kopce se váže k místní třebíčské pověsti o ďáblovi, proto snad hroty rozhledny připomínají čertovi rohy.

Trasa byla v některých místech opravdu pekelně do kopce.

Součástí turistické výpravy byla předem plánovaná prohlídka zámku Jaroměřice nad Rokytnou a přilehlých zámeckých zahrad.Máme objednanou prohlídku hraběcích apartmánů.Barokní zámek. patří mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámek, Do barokní podoby byl přebudován  rodem, Questenberků v letech 1700 - 1737. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života (1678 – 1752) měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Prohlídka zahrnovala sál předků, tři hudební salonky, modrý salon s obrazárnou, pracovnu hraběnky, zlatý přijímací salón, jídelnu, pracovnu hraběte, taneční sál, čínský kabinet, ložnici hraběte a v přízemí římské lázně.

snimek-032x.jpgK velkomeziříčské rozhledně na Fajtově kopci 555 m n/m jsme dojeli turistickým autobusem až na přilehlé parkoviště asi  1 km od Velkého Meziříčí. Rozhledna z roku 2015 zvítězila v celostátní anketě rozhleden. Má tvar ocelové šroubovice, výšku 36 metrů a 175 schodů. Samoobslužný vstupní automat přijímá i vrací peníze. U rozhledny je horní stanice lyžařského vleku. Areál je vybaven i restaurací, kterou jsme neopomenuli navštívit. Výhled z rozhledny kazilo rychle se zhoršující počasí , černé děsivé mraky a připravovaná bouřka. Jinak unikátní, zajímává a fascinující rozhledna určitě stála za návštěvu.

snimek-035x.jpgNa poutní místo Svatá hora 680 m n/m jsme vyrazili  z  Heřmanov u Křižanova, obce založené německými osadníky ve 14. století. Na místní návsi je dominantou samostatně stojící tovární komín snimek-039x.jpgpozůstatek zbouraného  lihovaru, který slouží jako hnízdiště čápů. Nedaleko stojí kostel sv. Mikuláše ze 13. století. Naše turistická výprava se vydala kombinovanou trasou značených a neznačených cest kolem fořtovny Rohy do Křižanovské vrchoviny na samý vrchol, na poutní místo, kde  je postavený altánek se sochou svaté Zdislavy. Na vrchol Svaté hory jsme dorazili v den, kdy se zde sešli poutníci ze širokého okolí na mši ke cti slavné rodačky, šlechtičny, svaté Zdislavy (1215 - 1252) z nedalekého hradu Křižanova. Trasu  příchozích poutníků lemují křížky z nalezených kousků dřeva, které dělají  u cesty při výstupu na poutní místo. Naše asi 18ti kilometrová pouť skončila opětovně v Heřmanově, kde na nás čekal autobus.

Naší poslední krátkou zastávkou je městečko Křižanov a památník svaté Zdislavy na náměstí. Kruhový půdorys žulového památníku má průměr 12 metrů. Dvanáct sloupů rozdělených vstupy na tři skupiny nese texty o svaté Zdislavě. Středem památníku je kašna s bronzovou sochou Zdislavy. Památník je z roku 2015. Do protilehlé restaurace se jdeme posilnit a občerstvit. Časové důvody neumožňují další zdržení a návštěvu místního zámku.

Ještě naposledy máme na své dnešní trase  nejvyšší a druhý nejdelší most na dálnici D1  na okraji města Velké Meziříčí. Jsou to vlastně dva mosty vedle sebe, každý pro jeden směr. Mezera mezi mosty je 175 cm. Výška mostovky je 77 metrů, délka přemostění činí 425 m.

Turistický výlet skončil, jedem směr Tábor.Ještě poslední dovětek počasí nepřálo ani amatérskému fotografovi.