Jdi na obsah Jdi na menu
 


Válečný zajatec

7. 9. 2014

„Den 2. května 1945 si budu nadosmrti pamatovat.Začalo ostřelování granáty. Uniformu vpravo na prsou to roztrhalo, začala mi silně krvácet pravá paže.Střely z kulometu  svištěly vlevo, vpravo, jedna mě zasáhla do levé hýždě.“

 

Tak to jsou slova šestnáctiletého  Güntera Luckase ze zážitku několik dnů před koncem 2. světové války. Mladík z Hamburku, člen Hitlerjugend byl povolán nacisty koncem války do boje. Po základním  výcviku v Luhačovicích  a ve výcvikovém středisku v Prosečnici se stává příslušníkem  Waffen-SS.Je zařazen v druhé divizi Hitlerjugend v bojové skupině Čechy, divize pancéřových granátníků. Nasazen na frontu u Vídně  a v bojích u Znojma zraněn. V německém lazaretním vlaku se dostává 7.května do Písku. Následující den je podepsána kapitulace, je konec války. Město Písek je místem dotyku americké a Rudé armády. Vlak stojí na demarkační čáře, osud jeho i  zraněných se stává nejistý.Günter má  na nadloktí vytetovanou krevní skupinu, neklamné označení příslušnosti k Hitlerově elitní armádě SS. Jeho nadějí je dostat se do zajetí Američanů.Ve vlaku ale mohou zůstat jen těžce ranění. Ostatní zajatci a s nimi i Günter Luckas se musí přesunout do nedalekého zajatecké tábora, který střeží Rusové. Lazaretní vlak odjel do americké zóny.valecni-zajatci.jpgKoncem června 1945 eskortují Rusové německé válečné zajatce včetně Güntra několikadenním pěším transportem do kasáren v Táboře, kde je dalších 8 až 10 tisíc válečných zajatců. Uvnitř zajateckého lágru v Táboře byla vlastní německá vojenská správa a řád.Tady je zařazen  do skupiny bývalých příslušníků SS. Vojáci wehrmachtu jsou ubytováni v táborových barácích, příslušníci SS většinou ve vyhloubených jámách.  Nedlouho na to  je spolu s dalšími zajatci přepraven železnicí do Brna. Koncem září 1945  zařazen do transportu  nákladního vlaku, který směřuje přes Maďarsko a Rumunsko do Sovětského svazu. Autor dál popisuje svojí odyseu, která trvala nekonečně dlouhé roky, po sovětských zajateckých táborech v Pobaltí a Rusku. V posledním zajateckém pracovním táboře budoval nové domy na předměstí Moskvy.Do Hamburku se vrátil až v roce 1950, vyléčen z touhy po vlasteneckém dobrodružství.

kniha-byl-jsem-hitleruv-posledni-rekrut---autor-g.lucks--h.stute.jpgSvoje zážitky přepsal do knihy  za spoluúčasti redaktora  Haralda Stutte. Příběh dětského vojáka Güntera Luckase vyšel v knize „Byl jsem Hitlerův poslední rekrut“.